Egypt - Ramses II. - Bechterev

Uplynuly 3000 let a náš příběh opět začíná. Tentokrát v roce 1875 modernějšími vylupovači hrobů, pokračuje vědeckým výzkumem trvajícím desítky let a končí potvrzením doměnky že:
Díl 2. Bechtěrev je starý jako lidstvo samo Přečtěte si příběh starý 3500 let

Roku 1874 se v Luxoru začaly objevovat autentické předměty z královských hrobů. To znamenalo, že "nový" úkryt faraonů objevili opět lupiči. Pátrání bylo bezvýsledné. Teprve roce 1881 vyšlo najevo, že jistý EL-Rassoul našel ukryté faraónské mumie, které se pokoušel prodat. Při výslechu bylo použito skřipce a tajemství bylo nakonec prozrazeno (bylo přece ještě 19. století). Ředitel Egyptského musea v Káhiře, G. Masper pak v údolí králů nalezl úzkou škvíru ve skalní stěně, za kterou se nacházel prostor dlouhý 200m o šíři 3m plný sarkofágů, soch, nesčetného náčiní, šperků a nádob. Celkem zde bylo nalezeno 40 mumií faraónů a královen. Mezi nimi i Ramses II.
Amenhotep II.- 1438 až 1412 př. n. l.
Uplynulo jen několik let a v roce 1898 byla objevena hrobka Amenhotepa II. Byl to krutý panovník, který zajatce z dobytých území údajně vlastnoručně zabíjel a vystavoval na hradbách (v té době časté počínání v Egyptě i jinde). Žil 150 let před narozením Ramsese II. V Údolí králů si nechal postavit jednu z největších hrobek o deseti místnostech. Zde bylo nalezeno dalších 13 mumií, mezi nimi 9 faraónů, a také MERENPTAH syn Ramsesa II. Byly zde ukryty před lupiči kolem roku 1000 př.n.l. Tři roky po objevu v roce 1891 byla střežená hrobka přepadena (opět rodinou El-Rassoul) a vypleněna, poškozené mumie byly nakonec také přestěhovány do muzea v Kairu.

Věda vydává tajemství - často pomalu a postupně
Po převozu do muzea v Kairu byly mumie zkoumány a výsledky byly v roce 1912 uveřejněny v knize "Královské mumie". Trvalo dalších 45 let než byl americkou expedicí v roce 1967 pořízen systematický katalog rentgenových snímků královských mumií. Vznikla nová kniha "Rentgenový atlas Královských mumií". Přinesla zajímavý pohled na rozšířené staroegyptské nemoci a na způsoby jejich léčení. Přitom se zjistilo: Amenhotep II. měl Bechtěrevovu chorobu

Ramses II.- 1290 až 1224 př. n. l.

V roce 1976, v Paříži před výstavou "Ramses II", bylo provedeno důkladné vyšetření a konzervace jeho mumie. Ramses II.

Nové rentgenové snímky, bakteriologické vyšetření, vyšetření na houbové choroby a přítomnost hmyzu. Nakonec byla mumie intenzivně ozářena Gama paprsky, Bederní páteř Ramsesa II. připomíná bambus

Bederní páteř Ramsesa II. připomíná bambus

aby se zničila celá mikroflóra. Výsledkem byla obsáhlá kniha "Mumie Ramsese II". Tímto výzkumem byla také nade vší pochybnost potvrzena identita mumie.
Na Xeroradiografickém snímku bederní páteře Ramsese II. jsou meziobratlové ploténky na člověka s tak vysokým věkem (87 let) příliš vysoké, asi jako u 35 letého muže. Při artróze člověka vysokého věku jsou očekávány vzdálenosti daleko menší. Zlomenina krční páteře je vyznačena šipkou

Zlomenina krční páteře je vyznačena šipkou

Navíc na rentgenovém snímku krční páteře byla nalezena zlomenina, která byla jednoznačně způsobena až po smrti během mumifikace, při snaze vyrovnat krční páteř. Opravíme-li zlomeninu krční páteře zaujme hlava Ramsese II. známou polohu bechtěrevika.

Opravíme-li zlomeninu krční páteře zaujme hlava Ramsese II. známou polohu bechtěrevika.

Na následujícím obrázku je dokreslena pravděpodobná poloha hlavy - napravíme-li zlomeninu páteře. Vidíme, že původní držení hlavy a ostatní zjištění jednoznačně potvrzují diagnózu:
Ramses II. měl Bechtěrevovu chorobu.

Merenptah- 1224 až 1214 př. n. l.
Toto zjištění inspirovalo Prof. Dr. Hollzmanna, který při prohlídce starých uveřejněných rentgenových snímků zjistil, že také Merenptah syn a následník Ramsese II. trpěl Bechtěrvovou chorobou. Protože Merenptah nebyl ještě konzervován gama zářením, bylo možno jako jedinému ze tří známých faraónů bechtěreviků prokázat přítomnost HLA B27 pomocí moderních genetických technologií. Merenptah měl Morbus Bechtěrev + HLA B27

Tutmosis I.- 1535 až 1510 př. n. l.
Tuhou páteř měl také Tutmosis I. Jeho otcem byl Amenhotep I. Byl prvním faraónem, který se nachal pohřbít v Údolí králů. Přes podobné projevy však trpěl jiným revmatickým onemocněním. Jeho diagnóza zní: Tutmosis I. měl DISH - Difusní idiopatickou skeletární hyperostosu.

Ramses I.- 1310 až 1309 př. n. l.
V roce 2000, byla v Ontarijském muzeu vyšetřena mumie, která je považována za Ramsese I. Počítačová tomografie zjistila, že mumie je balzamována způsobem obvyklým v období v němž žil Ramses I. Výzkum ukázal, že asi 60-ti letá osoba trpěla artritídou a pokročilou ušní infekcí, která zřejmě způsobila smrt. Definitivní potvrzení identity prokáže porovnání DNA mumie s DNA Ramsese II. či Merenptaha. Dagnóza: Ramses I. měl Artritidu ?

Zjištění a naděje na aktivní život
Historie nám ukazuje, že Morbus Bechtěrev ani další revmatické choroby nejsou novinkou moderní doby. Doprovází člověka tisíce let a pravděpodobně mají stejně dlouhou historii jako samotné lidstvo. Podívejte se na tuto malou tabulku:

Nefermantes	2800 př.n.l.	Bechtěrevova chroba
Tutmosis I.	1535 - 1510 př.n.l.	DISH
Amenhotep II.	1438 - 1412 př.n.l.	Bechtěrevova chroba
Ramses I.	1310 - 1309 př.n.l.	Artritida
Ramses II.	1290 - 1224 př.n.l.	Bechtěrevova chroba
Merenptah	1224 - 1214 př.n.l.	Bechtěrevova chroba

Amenhotep II., Ramses II., Merenptah a o 1500 let později svatý Apa Bane jsou nejen nejstaršími bechtěreviky jejichž jména a osudy známe, ale jsou také příkladem toho co vše bechtěrevici i přes své postižení mohou v životě dokázat.