Průběh rekondic se podobal tomu předchozímu v říjnu 2002. Jen nás překvapilo počasí, po slibném začátku dubna jsme si doslova přivezli sníh a mráz. Občas na nás vysvitlo sluníčko, ale v noci vždy poctivě mrzlo. Chvíli jsme nevěděli, zda se dostaneme přes zasněžené hraniční přechody domů.

Na počátku bylo méně organizačních zmatků, a také jsme měli lepší ubytování a hlavně přijeli všichni přihlášení! Po příjezdu nás spousta zaměstnanců poznávala, už nejsme jen další z řady klientů. Připravený léčebný program proběhl bez komplikací, jen kolegové s vyšším tlakem byli přisněji hlídáni. Nedůvěřiví kolegové si dokonce mohli pronajmout teplou garáž přímo v LD.

Ve volných chvílích mezi léčením a spánkem jsme si zahráli stolní tenis, podívali se na internet, tančili, nakupovali, ochutnávali "vzorečky" z Dolan (likérka) i z místních zdrojů, které jsou teplé a tečou v parku přímo z trubky (ty většině z nás tak nechutnaly, ale prý jsou zdravější). Tentokrát jsme jeli dokonce 2x do jeskyně ve Sklenných Teplicích. Čtvrteční výlet jsme zakončili v příjemně vytopené a krbem provoněné kolibě. Mezi objednávkami se na stole objevilo i vepřové koleno, příliš velké pro 3 lidi, takže zbytek byl zabalen a dojídal se tajně v noci na pokoji. (Přívlastek revmatické se mohl ujmout jedině u bechtěreviků na chuti však neubral.)

Po loňských rekondicích (34 absolventů) jsme zůstali na počátku roku 2003 bez finančních prostředků na dotace. Protože jsme nechtěli přerušit slibně se rozvíjející aktivitu, prakticky v zárodku, rozhodli jsme se, že pojedeme v dubnu 2003 také i za tu cenu, že pojedeme jako parta kolegů na dovolenou a zaplatíme si hotově po nástupu. To si samozřejmě mnoho kolegů nemohlo dovolit a účast byla proto nižší. Většinu bude zajímat podrobnější informace o léčení, tedy: