Na čtyřdenní prosincové rehabilitaci v příjemném prostředí hotelu Odra v Ostravici jsme část programu věnovali nejen společenské zábavě, ale i vzpomínkám, prohlédnutí fotografií a kroniky i stručnému zhodnocení končícího roku.Vyplnili jsme dotazníky pro lepší přehled úspěšných akcí – poslouží nám při výběru v následujících letech.

Dále se někteří naši kolegové zúčastnili víkendové minirekondice v Ostravici v červnu, Valné hromady v Praze, týdenních rekondic v Jáchymově, Bohdanči. Pravidelně asi 2x měsíčně jsme se scházeli v lázních Slatinice na bazénu. Zástupci výboru KB-OL se pravidelně zúčastňují výjezdních zasedání v Pardubicích nebo Praze.

Opakovaně se nám osvědčuje zajišťování společné dopravy. Velice kladně hodnotili kolegové zážitky z jízdy po Váhu na raftu, stejně tak maškarní šou v Ostravici. Spontánní odreagování a tanec dotváří už tradičně příjemnou atmosféru na každé naší akci. Za to patří všem kolegům bez vyjímky velký dík. Každý svým způsobem, každý podle své povahy a temperamentu sdílí kolektivní veselí a i k němu sám přispívá tak vhodným způsobem, že v konečném efektu si odnášíme všichni jen ty nejpříjemnější zážitky a zapomínáme na bolesti a starosti. To je také jeden z důležitých aspektů naší činnosti, nejen počet a kvalita lázeňských procedur. Podrobnější hodnocení provedeme, stejně tak jako rozbor dotazníků na Krajském shromáždění v únoru 2006. A teď stručně k jednotlivým akcím:

Příjemný únorový víkend v hotelu Odra byl vlastně náhražkou za prosinec, který se z organizačních důvodů i onemocnění organizátorky nekonal. Dohnali jsme všechno, jak procedury, tak oblíbené večery s tancem v maskách. Společně jsme si promítli některé minulé videozáběry a upřímně se nasmáli. Kolegovi Rudovi jsme popřáli k vzácnému kulatému jubileu a společně s dárkem dostal i hobla. Sólo pro jubilanta volně přešlo ve společnou zábavu a do půlnoci jsme se postupně v tichosti vytratili k odpočinku a spánku. Druhý večer zbyl čas i na krátkou taneční ukázku i mašinku s deštníky. Velkému zájmu se těšil kolega z MS kraje v oblíbené skotské kostkované sukni – no jednoduše, na své si přišli všichni, co považují tanec a pohyb za jednu z procedur. Jak některé kolegy ráno bolely nohy je lépe nevzpomínat. Prostě dali ze sebe vše, co mohli. O to víc si vychutnávali vleže dopolední masáže a perličky. Po úklidu pár lopat sněhu a krátké domluvě s tažným lanem nás oba mikrobusy ze sněhem obdařených Beskyd dopravily domů.

Na Divadelní představení Mamzelle Nitouche se nás sešlo 8, ale i tak se nám konečně podařilo zorganizovat i jinou kulturní akci – tentokrát v  Moravském divadle v Olomouci. Opět nám posloužil minibus a večer jsme zakončili v jedné z cukráren na olomouckém náměstí. Představení se nám líbilo, třeba někdo z kolegů dá zase nějakého tipa a společně něco navštívíme. S velkým nadšením jsem přijala pozvání kolegů z Mohelnice na koncert Václava Hybše – no příště doufám zas a ve větším počtu.

Dlouho plánované rekondice ve Slatinicích byly narušeny neúčastí předsedkyně (nástup na léčení), a tím nebyl zajištěn potřebný společenský program, zájezd do divadla apod. S ubytováním i stravou byli kolegové spokojeni, nevýhodou se jevila malá možnost společenského vyžití v obci. Kolegové navštívili vinný sklípek a kolektiv nezradili ani ti, kteří se na poslední chvíli odhlásili. Dojeli alespoň navečer a společný sobotní taneční večer přišel velmi vhod.

Tradiční zájezd minibusem do teplých vod Slovenska byl ve znamení horkých letních teplot. Vyhledávali jsme stinná místa u občerstvení, chladivé pivko i colu a zájezd se nemohl obejít bez popovídání si s přáteli z KB-MS. Příjemné večerní procházky, posezení v hostinci a klasické halušky dotvářely celkovou atmosféru, stejně jak posezení před apartmánem u Macků s výhledem na Nízké Tatry, kde jsme nocovali. No snad jen, škoda, že ta horká léčivá voda odtéká potůčkem volně do Váhu, jak by bylo příjemné, mít ji někde tady u nás doma…

Tak konečně! Tedy to konečně píši proto, že po letech jsme se konečně dostali společně do Turčianských Teplic v létě – v srpnu! V sezónu! Kdy jsou v provozu všechna venkovní koupaliště i ve Sklených Teplicích!

Horká voda, sluníčko, příjemný čistý vzduch Malé Fatry, teplé večery jako stvořené pro procházky, na každém rohu krásná hudba, jen si vybrat! Není co dodat. Vstupné lidové, uznávají pořád průkaz ZTP i na venkovních koupalištích.Hotel Vyšehrad s venkovní taneční zábavou pro všechny generace nezklamal. Ani ubytování v autokempu v chatce s veškerým vybavením. Pojedem zase a ve větším počtu.

O Turčianských Teplicích již bylo na těchto stránkách napsáno mnoho. Tedy mnoho hezkého, co v nás nechá nejen příjemné vzpomínky z lázeňských večerů, ale i dlouhodobé příznivé následky na zdravotní stav. Tentokrát jsme si zpestřili nedělní příjezd splutím řek Turiec a Váh na raftu, což zanechalo nezapomenutelné vzpomínky zvláště těm členům, kteří ještě nikdy na lodi na řece neseděli. Výhled přímo z řeky na zříceninu hradu Strčeno byl nezapomenutelným zážitkem. Cyklistické výlety si nenechali ujít ti zdravotně zdatnější a radost měli všichni milovníci krásné horské přírody z výletu, byť krátkého, za vesničku Háj, mezi kopečky a louky Malé Fatry s krásnou a vzácnou květenou.

Lázně nás překvapily nějakými úpravami v areálu bazénu, trošku jsme bloudili, ale brzy jsme byli jako doma. Příjemná hudba ve společné  odpočívárně, nová lehátka přímo u bazénu… no napadá mě jedno rčení:“ Máme se jak na zámku, ať to trvá věčně!“ Stavební práce na novém areálu nijak nepokročily, zřejmě se všude projevuje nedostatek financí. Příjemný personál zůstává a ta nezapomenutelná léčivá horká voda také. To je důležité.

Ve Sklených Teplicích jsme zaznamenali také nějaké změny, cukrárna v areálu už je v provozu společně s venkovním posezením. Jarmark v Mošovcích, kam jsme se jedno odpoledne vypravili, byl zase novým zpestřením rekondičního týdne, docela zajímavým. Utratili jsme poslední peníze a nezbylo, než se se slovy:„ Na rok zase“ rozloučit s příjemným lázeňským městečkem, nám už tak známým.

Patří již tradičně k nejlepších akcím, kde společně s kolegy z Moravskoslezského kraje využíváme to nejlepší, co hotel (nestátní zdravotnické zařízení) může nabídnout. Tedy hotel s teplým bazénem nám nabídne většinu dostupných vodních procedur, parafín, inhalace, elektroléčbu, solárko, fit-centrum, masáže a pod. Vhodné podmínky pro zajištění společenských večerů s tancem není též problém zajistit. Noční klub byl po 3 večery jen náš a opravdu jsme se pobavili. Vycházeli jsme z toho, že udělat si legraci i sami ze sebe, je docela zábavné. Počáteční zmatek s odchodem na pokoje a ubytováním se brzy vysvětlil a po večeři už jsme mohli vychutnávat příjemné teplo bazénu.

Sobotní dopoledne bylo věnované přednášce o cvičení na balonech s názorným předváděním. Přednášejícím byl náš oblíbený odborník, fyzioterapeut Andrej ze Slovenska, který přijal pozvání Moravskoslezského kraje a přijel. Navazování podobných přátelských vztahů je pro náš klub výhledově velice užitečné. I my jsme doufám byli dobrými posluchači a zvláště ženy velice pečlivě naslouchaly a trénovaly. Zajištěná tělocvična v ZŠ v Ostravici neměla chybu - tedy další z neklamných důkazů, jak může vedení hotelu vyjít vstříc zákazníkovi. Vlastně vyjít vstříc jakýmkoliv požadavkům zákazníků je pro vedení hotelu již tradičně samozřejmostí. Patří jim náš velký dík.

Páteční a sobotní večery s maškarním šou, tancem a reprodukovanou hudbou jsme si zrežírovali sami, i někteří kolegové z ostravska se k nám přidali a zúčastnili se i nedělní schůze a přednášky o novinkách ze sjezdu revmatologů v Piešťanech (informovala předsedkyně).

Opožděný odjezd v pondělí kvůli poruše autobusu nás nijak nevyvedl z míry, hodinku čekání jsme si zpříjemnili promítáním videozáznamu z právě končícího pobytu a dokumentu z lázní Jáchymov v kulturní místnosti.

Pokud po pročtení našich stránek je Vám ještě něco nejasné, kontaktujte předsedkyni klubu, (e-mail: aknelproch@seznam.cz a tel : 777610617), ráda Vám dotazy zodpoví. Na těchto stránkách najdete i kontakty na ostatní členy vedení naší olomoucké organizace. Ale nejlépe je přijít na setkání, osobní kontakt je jistě výhodný.