Záněty a jejich léčení
Zánět je obranou reakcí postižené tkáně. Příčin vzniku zánětu, infekčních či neinfekčních, je mnoho - mikroby, viry, přehřátí, spálení, zmrznutí, poranění, otlak, nadměré namáhání tkáně, u Bechtěrevovy choroby autoimunitní reakce. Zánět se obvykle projevuje pěti klasickými příznaky:
| | | Začervenání způsobené překrvením |
| | | | Zvýšená teplota postiženého místa | | | | | Otok |
| | | | Bolest |
| | | | Snížená nebo znemožněná funkce |
| | | | | |
Revmatická zánětlivá onemocnění:
Mezi zánětlivá onemocnění patří velká skupina revmatických chorob a speciálně skupina seronegantivních spondartritid: Reiterův syndrom, Ulcerozní kolitida, Crohnova nemoc, Whippleho nemoc, Behcetův syndrom, chronická uveititida a zejména Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba o níž nám zde zejména jde.
Bechtěrevova choroba:
Bechtěrevova choroba (MB) se soustřeďuje na malé kloubky mezi jednotlivými obratli. Zánětlivý proces však postihuje i měkké tkáně podél páteře, které se zánětem mění v jizevnatou tkáň a postupně vápenatí. Takto se postupně omezuje pohyb mezi jednotlivými obratli. Proces se rozšiřuje a stěhuje na další úseky, až může nakonec dojít k úplnému ztuhnutí celé páteře (rovně či do charakteristického oblouku). MB se však nevyhýbá ani všem kloubům končetin, úponům vazů a šlach na vlastní kosti (mohutné svaly v oblasti pánve, ramenní pletence, úpony Achillovy šlachy...). Vyjímkou není ani zánět oční duhovky - iritida.
Léčení zánětů:
Při léčení zánětlivých onemocnění, lze mimo léků, využít řady podpůrných metod a prostředků. Obecně sice přehřátí bolestivých míst má analgetický, protibolestivý, účinek (koupele, slatina, elektrické polštáře..), ale pokud se jedná o opravdu akutní zánětlivý stav je lépe se teplým procedurám vyhnout a volit naopak místní kryoterapii, ochlazení. Jako podpůrné prostředky je možno použít magnetoterapii, ultrazvuk, galvanoterapii, diadynamik případně akupunktury... Hlavním prostředkem léčby jsou však 3 hlavní typy léků:
Analgetika:
Jsou již starým známým protizánětlivým lékem, který součastně zmírňuje bolest a potlačuje teplotu. Jsou to především salicyláty - Acylpyrin či kombinované léky Anopyrin, Superpyrin... Nepříjemnou vlastností těchto léků je, že dráždí zažívací trakt. Proto není vhodné, aby je užívali pacienti trpící recidivujícími žaludečními či dvanácterníkovými vředy nebo pacienti užívající léky pro snížení krevní srážlivosti (Warfarin...). Z těchto důvodů je vhodnější používat léky s účinnou látkou paracetamol - Paralen, Korylan..., které tyto účinky nevykazují.
U nemocných, kde dochází vlivem bolesti ke ztuhnutí (křeči) svalstva (např. MB) je vhodné doplnit tuto léčbu léky s myorelaxačním účinkem a pomoci tak uvolnit křeč svalstva (Mydocalm, Dorsiflex, Paraflex, Myolastan..).
Při léčení Bechtěrevovy choroby nemají běžná analgetika velký význam a většinou jsou používána tzv. NSA (nesteroidní atirevmatika). Nicméně jsou situace, kdy analgetika, zejména Paralen, Korylan, můžeme použít jako doplňující lék k NSA, a takto zesílit jejich účinek a vyhnout se použití další skupině léků, kortikoidům (viz dále).
Nestroidní protizánětlivé léky:
Tuto skupinu tvoří velké množství různorodých léků jejichž společným znakem je jistá toxicita. Část léků z této skupiny je určena pro léčení revmatických chorob a nazývají se NSA - nesteroidní antirevmatika (neobsahující kortison). Těchto přípravků je velké množství a ve spolupráci s lékařem lze najít takový, který se relativně dobře snáší a současně účinně pomáhá. Tyto léky by neměli užívat pacienti s peptickými vředy.
Nebudeme zde uvádět úplný přehled dostupných léků, ale jen částečný přehled nejužívanějších účiných látek s několika obchodními názvy konkrétních léků:
| | | Diclofenac | Diclofenac, Voltaren, Olfen, Feloran, UNO
| | | | Piroxicam | Piroxicam, Feldene, Flamexin, Pirox
| | | | Meloxicam | Movalis
| | | | Ibuprofen | Brufen, Ibuprofen, Nurofen, Dolgit
| | | | Ketoprofen | Profenid, Ketonal
| | | | Nimesulid | Aulin, Coxtral
| | | | Celecoxibum | Celebrex - antirevmatikum 2. generace - ihibitor COX 2
| |
| | | | | | | |
Řada léků se dodává jako masti, injekce i tablety. Masti a gely jsou určeny pro místní použití a poskytují určitou okanžitou úlevu, byť na kratší dobu. Injekční aplikace mívají silnější a dlouhodobější účinek (2 dny), ale je tu problém s jejich aplikací, také tolik nezatěžují trávící trakt. U tablet je vhodné dávat přednost tzv. provedení RETARD s postupným, opožděným uvolňováním, které jednak prodlužuje účinek, a také snižuje zátěž trávícího traktu. Ani tyto léky by se však neměly užívat trvale, ale jen v akutních případech.
Kortikosteroidy:
Těmto lékům, které obsahují kortison, se pokud je to možné, vyhýbáme, protože mají škodlivé vedlejší účinky. Při léčbě Bechtěrevovy choroby mohou tyto léky v opodstatněných případech přinést cenné zlepšení, ale zásadně se nesmějí stát lékem pro každý případ. Nejsou schopny revmatická onemocnění vyléčit. Podávají se místně jako mast nebo oční kapky při zánětech kůže a očí, jako injekce či tablety. Zpravidla se bez nich neobejdeme při léčení iritid a iridocyklitid (zánět duhovky, doprovází často Bechtěrevovu chorobu). Podrobnější informace o kortikoidech si můžete přečíst na samostatné stránce
Kortikoidy.
Obecné zásady užívání léků:
Nemocný s chronickým zánětlivým onemocněním (MB, RA...) by neměl užívat stejný lék po dlouhá léta, je výhodnější jej po určitém období vystřídat za jiný. U revmatických onemocnění, pro Bechtěrevovu chorobu to platí také, není možné jednotně předepsat určitý lék a očekávat shodný výsledek. Preparátů je veliké množství a účinnost je na jednotlivé pacienty různorodá. Prostě si každý musí najít ten svůj lék. Důležitá je snaha minimalizovat denní či týdenní množství používaných léků na minimum jen tak, aby došlo ke zřetelné úlevě, která umožní klidnější spánek a odpočinek, umožní věnovat se během dne práci a zejména u bechtěreviků umožní denní cvičení. Tyto léky je vhodné užívat vždy po jídle a řádně je zapít. Nikdy je neberte na prázdný žaludek!!
© Emil Mainda 2002